Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar dutých vroubkovaných trubiček. Nejčastěji se servírují s omáčkou Napoletana.
Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky vřetenovitého tvaru. Nejčastěji se používají k řidším omáčkám. Název Fusilli pochází pravděpodobně z italského slova „fusile“, což je archický výraz pro pušky, protože připomínají spirálovitě rýhovanou hlaveň pušky zevnitř. V moderní italštině také může slovo znamenat „malá vřetena“. Těsto se připravuje ze dvou dílů semolinové mouky, jednoho dílu vody a špetky soli. Ručně se vyrábějí fusilli namotáváním těsta ve tvaru špagety nebo ploché nudle na tenkou tyčku nebo špejli. Jako většina italských těstovin, jsou fusilli v italské kuchyni součástí primi piatti – tedy předkrmu dále jsou používány do salátů nebo s lehkými rajčatovými omáčkami. Fusilli corti je kratší varianty běžných těstovin Fusilli.
Bezlepkové mezzi paccheri rigati od Fabbrica della Pasta di Gragnano jsou těstoviny vhodné pro celiaky, ale také pro ty, kteří chtějí mít pestrou a vyváženou stravu, a přitom si dopřát bezlepkové těstoviny vysoké italské kvality.
Mafaldine jsou suché bezvaječné těstoviny z rýžové a kukuřičné mouky. Mají plochý tvar obvykle o šířce 1 cm s vlnitými okraji na obou stranách. Připravují se podobně jako těstoviny Liguine nebo Fettuccine. Obvykle s jemnější omáčkou. Těstoviny získali svůj název na počest savojské princezny Mafaldy.
Tradiční Neapolské suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, ve tvaru trubky, uvnitř duté. Název pochází ze starověkého Řecka a v italštině znamená „pouzdro“. Povrch těstovin je buď hladký (lisci) nebo rýhovaný (rigati). Nejčastěji se podávají s omáčkami jako je ragú a vhodné jsou i k plnění masem nebo ricottou.
Rigatoni jsou velmi rozšířeným druhem těstovin. Svůj původ mají pravděpodobně v Campanii. Svým tvarem připomínají penne, s rozdílem že jejich konec není zakončen zešikma, ale rovně. Na svém povrchu bývají vroubkované, pro lepší udržení omáček. Ideální tvar pro doplnění různorodých omáček a oleje. Tvar těstovin je dutý, snadno se tedy omáčka dostává i do vnitřku těstoviny.
Sušené těstoviny ze semolinové mouky. Název pochází z italského slova farfalla což znamená motýl (v množném čísle farfalle – motýli). Farfalle giganti je větší formát těstovin farfalle. Díky jejich tvaru se na nich velmi dobře zachytí omáčka. Tento typ těstovin je známý od 16.století ze severních italských regionů Lombardie a Emilia-Romagna.
Bramborové noky chutnají především se smetanovými omáčkami (nejpoužívanější je quattro formaggi se čtyřmi druhy sýrů), do kterých přidáváme např. lososa, listový špenát, houby, šunku, kuřecí maso, sýry – parmazán, gorgonzolu, nivu. Dopřát si je můžete i s rajčatovými omáčkami, jako je například ragú, s pestem nebo jen s rozpuštěným máslem a posypané sýrem.
Tradiční suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky. Název vznikl z italského slova orecchio což znamená ucho + etto což znamená malý, vznikla tedy zdrobnělina "ouško". Tyto těstoviny jsou typické pro jižní oblast Itálie Apulii. Nejčastěji se podávají s brokolicí, česnekem, chilli a sardelkami, ale i s rajčatovou omáčkou s masovými kuličkami s posypem ze sýrů pecorina a s tvrdou ricottou.
Sušené těstoviny ze semolinové mouky Grano duro, pocházející ze zálivu Amalfi regionu Neapol. Ideální pro hustší omáčky, často kombinované s hovězím a telecím masem, občas i s králíkem. Nejslavnějším receptem je pravděpodobně ragů Bolognese, nejrozšířenějším pak s tomatovou omáčkou a čerstvou bazalkou.
Směs různých tvarů bezvaječných těstovin ze semolinové mouky. Pasta Mista je vhodná jako zavářka do italské polévky Minestrone nebo jako příloha k zeleninovým omáčkám zejména k luštěninám. Nejčastěji se Pasta Mista používá v Neapolské kuchyni.
Těstoviny s názvem Strozzapreti pocházejí z regionu Emilia Romagna a mají dlouhou a temnou minulost. Jejich název znamená škodit knězi. Tyto těstoviny se vyráběli ručně tzv. škrcením a kroucením. Jsou velmi chutné a postupně se objevili v celé Itálii. Nejčastěji se podávají s masovým ragú.
