Polpa di Pomodoro jsou najemno sekaná rajčata ve vlastní šťávě. Nepostradatelná při přípravě omáček, polévek a pizzy.
Tradiční vepřový vesnický salám s mozaikou bílého špeku, který se vyznačuje unikátní nasládlou chutí. Jeho výroba probíhá dodnes zcela ručně. Na výrobu salámu se používá to nejlepší italské vepřové maso v kombinaci se solí a čerstvým pepřem. Směs se plní do přírodních střívek ve kterých následně zraje po dobu nezbytně nutnou, aby dosáhl své výrazné vůně a chuti.
Salsiccia je čerstvá klobása určená pro tepelnou úpravu. Vyrábí se z vepřového masa, soli a vína Chianti.
Suché fazole Borlotti jsou skvrnité fazole střední velikosti. Po uvaření si zachovávají svůj tvar a mají velmi jemnou chuť. Použití je podobné jako u ostatních druhů fazolí, do polévek, salátů, mexických jídel apod.
Nejtradičnější italské suché bezvaječné semolinové těstoviny. Originální italské špagety se jí na způsob alla carbonara (s vajíčky a slaninou) nebo s rajčatovou omáčkou, nebo aglio, olio e peperoncino (s česnekem, olivovým olejem a pálivou paprikou). Jsou vhodné i k plodům moře, lehkým rajčatovým omáčkám i k smetanovým omáčkám.
Linguine jsou dlouhé suché bezvaječné semolínové těstoviny, které mají místo válcovitého tvaru tvar plochý. Díky zvláštnímu tvaru se k nim nejlépe hodí mořské plody. Výborné jsou také s rajčatovou omáčkou, pestem s mořskými plody. Název linguine znamená v italštině "malé jazyky" a vznikly v Janově v regionu Ligurie.
Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky vřetenovitého tvaru. Nejčastěji se používají k řidším omáčkám. Název Fusilli pochází pravděpodobně z italského slova "fusile", což je archaický výraz pro pušky, protože připomínají spirálovitě rýhovanou hlaveň pušky zevnitř. V moderní italštině také může slovo znamenat "malá vřetena". Těsto se připravuje ze dvou dílů semolinové mouky, jednoho dílu vody a špetky soli. Ručně se vyrábějí fusilli namotáváním těsta ve tvaru špagety nebo ploché nudle na tenkou tyčku nebo špejli. Jako většina italských těstovin, jsou fusilli v italské kuchyni součástí primi piatti - tedy předkrmu dále jsou používány do salátů nebo s omáčkou.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolínové mouky, mají tvar plochých širších delších nudlí. Název Tagliatelle je odvozeno od italského slova tagliare, což znamená řezat. Tradičně se tagliatelle vyrábějí v italských oblastech Emilia Romagna a Marche. Podávají se nejčastěji s hustými omáčkami z hovězího, telecího, vepřového i králičího masa, ale nejčastěji s omáčkou boloňskou.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky ve tvaru motýlků vhodné zejména ke krémovým a rajčatovým omáčkám, které obsahují především menší kusy masa či zeleniny. Název pochází z italského slova farfalla, což znamená motýl (v množném čísle farfalle - motýli). Tento typ těstovin je známý od 16. století ze severních italských regionů Lombardie a Emilia-Romagna.
Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky podobné spaghettám s otvorem procházejícím středem. Název pochází z italského slova buco což znamená "díra". Bucatini jsou rozšířené po celém Laziu a zvláště v Římě. Průměrná doba vaření je 9 minut. Nejčastěji se podávají s máslovými omáčkami s pancettou nebo s gauanciale.
Tradiční suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky. Název vznikl z italského slova orecchio což znamená ucho + etto což znamená malý, vznikla tedy zdrobnělina "ouško". Tyto těstoviny jsou typické pro jižní oblast Itálie Apulii. Nejčastěji se podávají s brokolicí, česnekem, chilli a sardelkami, ale i s rajčatovou omáčkou s masovými kuličkami s posypem ze sýrů pecorina a s tvrdou ricottou.
Rigatoni jsou suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky ve tvaru kratších dutých rour s rovnými konci, jsou větší než penne. Mají vroubkovaný povrch po celé délce a tím lépe drží s omáčkou a nastrouhaným sýrem. Těstoviny se doporučují vařit v osolené vodě zhruba jeden litr vody na 100 g těstovin. Rigatoni se vaří nejčastěji v kuchyni jižní a střední Itálie. Mezi nejznámější recepty na přípravu rigatoni jsou: Rigatoni all' amatriciana, Rigatoni alla Norma nebo Rigatoni all'arrabiata.
