Tradiční Neapolské suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, ve tvaru trubky, uvnitř duté. Název pochází ze starověkého Řecka a v italštině znamená „pouzdro". Povrch těstovin je buď hladký nebo rýhovaný - rigati. Nejčastěji se podávají s omáčkami jako je ragú a vhodné jsou i k plnění masem nebo ricottou.
Rigatoni jsou velmi rozšířeným druhem těstovin. Svůj původ mají pravděpodobně v Campanii. Svým tvarem připomínají penne, s rozdílem že jejich konec není zakončen zešikma, ale rovně. Na svém povrchu bývají vroubkované, pro lepší udržení omáček. Ideální tvar pro doplnění různorodých omáček a oleje. Tvar těstovin je dutý, snadno se tedy omáčka dostává i do vnitřku těstoviny.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, které jsou svinuté do tvaru písmene S. Původně se při přípravě stáčely kolem stvolů trávy. Název pochází z italského slova casereccio, což znamená domácí. Caserecce pochází ze Sicílie, ale brzy se rozšířili do dalších oblastí jižní a střední Itálie. Tento druh těstovin je vhodný pro studenou kuchyni do salátů nebo v teplé kuchyni s kuřecím masem, špenátem, se šafránem, se zeleninou a chilli papričkami. Označení „Trafilata al bronzo“ znamená, že byly vyrobeny přes bronzovou formu a následně se pomalu suší při nízkých teplotách.
Tradiční Neapolské suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, ve tvaru trubky, uvnitř duté. Název pochází ze starověkého Řecka a v italštině znamená „pouzdro“. Povrch těstovin je buď hladký nebo rýhovaný. Nejčastěji se podávají s omáčkami jako je ragú a vhodné jsou i k plnění masem nebo ricottou.
Sušené těstoviny ze semolinové mouky Grano duro, pocházející ze zálivu Amalfi regionu Neapol. Ideální pro hustší omáčky, často kombinované s hovězím a telecím masem, občas i s králíkem. Nejslavnějším receptem je pravděpodobně ragů Bolognese, nejrozšířenějším pak s tomatovou omáčkou a čerstvou bazalkou.
Sušené těstoviny ze semolinové mouky Grano duro, pocházející ze zálivu Amalfi regionu Neapol. Linguine v italštině znamená "malé jazýčky", jsou to ploché těstoviny velmi podobné špagetám. Jejich původ se připisuje regionu Campanie ale i Ligurii. Nejčastěji se používají na přípravu Linguine alle Vongole (se slávkami). Další použití je možné v kombinaci s masem, rajčaty, pestem a mořskými plody.
Nejtradičnější italské suché bezvaječné semolinové těstoviny. Originální italské špagety se jí na způsob alla carbonara (s vajíčky a slaninou) nebo s rajčatovou omáčkou, nebo aglio, olio e peperoncino (s česnekem, olivovým olejem a pálivou paprikou). Jsou vhodné i k plodům moře, lehkým rajčatovým omáčkám i k smetanovým omáčkám.
Tradiční Neapolské suché bezvaječné těstoviny Fusilloni ze semolinové mouky, větší verze těstovin fusilli. Jejich tvar a hrubá struktura umožňuje velmi dobře vstřebávat hustou omáčku. Při vaření je tato těstovina velmi velká, bobtnající dvakrát až třikrát oproti její původní velikost. Nejčastěji se podávají s omáčkami jako je ragú.
Řemeslně zpracované rigatoni. Trubkovité těstoviny různých délek a průměrů pocházejících z Itálie. Jsou větší než penne a ziti. Rigatoni jsou obzvláště oblíbený tvar těstovin na jihu Itálie, zejména na Sicílii.
Čerstvé, vakuově balené a chlazené těstoviny tvaru klasických špaget vyrobené z tvrdé pšenice - semola.
Tortellini jsou typickou pastou z regionu Emilia Romagna, charakteristickou pro kuchyni Bologni a Modeny. Tenký plát těstovinového těsta se rozdělí na malé čtverce, které se naplní směsí z ricotty a špenátu a vytvarují se tortellini nebo Tortelloni ty jsou vždy větší než tortellini. Tortellini se běžně konzumují ve vývaru, tzv. tortellini in brodo. Můžete je najít v úpravě, máslo a šalvěj, smetana a šunka nebo s ragú a smetanou, tzv. tortellini pasticciati, ev. zapečené v troubě.
Tortellini jsou typickou pastou z regionu Emilia Romagna, charakteristickou pro kuchyni Bologni a Modeny. Tenký plát těstovinového těsta se rozdělí na malé čtverce, které se naplní masovou směsí a vytvarují se tortellini nebo Tortelloni ty jsou vždy větší než tortellini. Tortellini se běžně konzumují ve vývaru, tzv. tortellini in brodo. Můžete je najít v úpravě, máslo a šalvěj, smetana a šunka nebo s ragú a smetanou, tzv. tortellini pasticciati, ev. zapečené v troubě.
Čerstvé vaječné těstoviny ze semolinové mouky s mimořádnou pórovitostí. Penne jsou krátké duté těstoviny na koncích seříznuté. Rigate je označení pro vroubkovanou variantu. Díky vroubkům dokonale absorbují koření a omáčku. Velmi dobře se hodí k výrazným zeleninovým omáčkám i k ragú. Vhodné jsou i k zapékání.
Pojmenování makaróny vychází z italského maccheroni (množné číslo od maccherone, s významem drcený, zmáčknutý). Jsou to vlastně makarony ale sekané na kousky. Servírují se se sýrovou, masovou či česnekovou omáčkou jako první chod („primo piato“), tedy místo polévky.
Tradiční bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky. Název vznikl z italského slova orecchio což znamená ucho + etto což znamená malý, vznikla tedy zdrobnělina „ouško“. Tyto těstoviny jsou typické pro jižní oblast Itálie Apulii. Nejčastěji se podávají s brokolicí, česnekem, chilli a sardelkami ale i s rajčatovou omáčkou s masovými kuličkami s posypem ze sýrů pecorina a s tvrdou ricottou.
Pappardelle je druh široké těstoviny podobné fettuccine. Název pochází z italského slova "pappare". Vhodné na přípravu s houbami Pappardelle ai Funghi Porcini.
Čerstvé vaječné chlazené těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar obdélníkových plátů. Nejčastěji se používají na zapékání v troubě s masovým ragů, sýrem a bešamelem. Semola je pšeničná mouka umletá z tvrdozrnné pšenice. Původem jsou lasagne z Neapole.
Čerstvé vaječné Fusilli. Jejich tvar připomíná spirálu nebo vřeteno, či lodní šroub. Tradičně se používají s tomatovými či smetanovými omáčkami, velmi oblíbené jsou také ve studené kuchyni.
Bigoli jsou jedny z nejstarších druhů italských těstovin. Vyráběli se ručně na kuchyňském nářadí zvaném bigolaro (děrovaná matrice) z toho vznikl i jejich název bigoli. Bigoli in salsa jsou typickým benátským pokrmem. Jsou to dlouhé nudle v omáčce ze sardelí, olivového oleje a cibule.
Chlazené těstoviny jsou vyrobeny ze semolinové mouky s přídavkem vajec. Fettuce sou tradiční těstoviny z regionu Emila Romagna. Ideální pro hustší omáčky, často kombinované s hovězím a telecím masem, občas i s králíkem. Nejslavnějším receptem je pravděpodobně ragů Bolognese, nejrozšířenějším pak s tomatovou omáčkou a čerstvou bazalkou.
Tradiční čerstvé těstoviny z regionu Veneto od jednoho z předních výrobců těstovin v tomto regionu Pastificia Temporin. Těstoviny jsou vyrobeny z velmi kvalitní pšeničné semolínové mouky "Grano Duro" a jsou plněny různými druhy sýru. Jejich výroba probíhá dodnes převážně ručně. Řada Linea Gourmet je nejvyšší řadou, které firma vyrábí.
Těstoviny s názvem Strozzapreti pocházejí z regionu Emilia Romagna a mají dlouhou a temnou minulost. Jejich název znamená škodit knězi. Tyto těstoviny se vyráběli ručně tzv. škrcením a kroucením. Jsou velmi chutné a postupně se objevili v celé Itálii. Nejčastěji se podávají s masovým ragú.
Tradiční čerstvé těstoviny z regionu Veneto od jednoho z předních výrobců těstovin v tomto regionu Pastificia Temporin. Těstoviny jsou vyrobeny z velmi kvalitní pšeničné semolínové mouky "Grano Duro" a domácích vajec a jejich výroba probíhá dodnes převážně ručně. Řada Casa Temporin je řadou těstovin, které firma vyrábí hlavně pro Gastronomii.
Linguine v italštině znamená „malé jazýčky“, jsou to ploché těstoviny velmi podobné špagetám. Jejich původ se připisuje regionu Campanie ale i Ligurii. Vychutnejte si Linguine peperoncino s extra panenským olivovým olejem a drceným česnekem nebo se zeleninou a parmazánem.
