Aktivní filtry
Suché špenátové - rajčatové bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar dlouhých špaget. Nejčastěji se používají s různými masovými omáčkami nebo jako aglio, olio e peperoncino (s česnekem, olivovým olejem a pálivou paprikou).
Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky podobné spaghettám s otvorem procházejícím středem. Název pochází z italského slova buco což znamená "díra". Bucatini jsou rozšířené po celém Laziu a zvláště v Římě. Průměrná doba vaření je 9 minut. Nejčastěji se podávají s máslovými omáčkami s pancettou nebo s gauanciale.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, které jsou svinuté do tvaru písmene S. Původně se při přípravě stáčely kolem stvolů tráy. Název pochází z italského slova casereccio, což znamená domácí. Caserecce pochází ze Sicílie, ale brzy se rozšířili do dalších oblastí jížní a střední Itálie. Tento druh těstovin je vhodný pro studenou kuchyni do salátů nebo v teplé kuchyni s kuřecím masem, špenátem, se šafránem, se zeleninou a chilli papričkami. Označení "Trafilata al bronzo" znamená, že byly vyrobeny přes bronzovou formu a následně se pomalu suší při nízkých teplotách.
Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky vřetenovitého tvaru. Nejčastěji se používají k řidším omáčkám. Název Fusilli pochází pravděpodobně z italského slova „fusile“ což je archický výraz pro pušky, protože připomínají spirálovitě rýhovanou hlaveň pušky zevnitř. V moderní italštině také může slovo znamenat „malá vřetena“. Těsto se připravuje ze dvou dílů semolinové mouky, jednoho dílu vody a špetky soli. Ručně se vyrábějí fusilli namotáváním těsta ve tvaru špagety nebo ploché nudle na tenkou tyčku nebo špejli. Jako většina italských těstovin, jsou fusilli v italské kuchyni součástí primi piatti – tedy předkrmu dále jsou používány do salátů nebo s lehkými rajčatovými omáčkami.
Suché vaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar obdélníkových plátů. Původem jsou lasagne z Neapole. Nejčastěji se používají na zapékání s masovým ragú, sýrem a bešamelem.
Suché vaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar obdélníkových plátů. Nejčastěji se používají na zapékání v troubě s masovým ragú, sýrem a bešamelem. Semola je pšeničná mouka umletá z tvrdozrnné pšenice. Původem jsou lasagne z Neapole.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky s mimořádnou pórovitostí. Penne jsou krátké duté těstoviny na koncích seříznuté. Rigate je označení pro vroubkovanou variantu. Díky vroubkům dokonale absorbují koření a omáčku. Velmi dobře se hodí k výrazným zeleninovým omáčkám i k ragú. Vhodné jsou i k zapékání.
Těstoviny vyrobené z celozrnné pšenice a vody. Obsahují více vlákniny, vitamínů, minerálních látek a mají nižší glykemický index s vyšší výživovou hodnotou. Použití je stejné jako u těstovin ze semolinové mouky.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky mají tvar kola od vozu. Podávají se v hustších omáčkách. Ideální pro vaření chutných a originálních pokrmů.
Drobné suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky. Svojí velikostí se hodí především k zelenině, do masového vývaru a nebo do jakékoliv polévky.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky s příchutí feferonek, mají tvar dlouhých špaget. Nejčastěji se používají s různými masovými omáčkami ale také třeba jen s česnekem, extra panenským olivovým olejem a sýrem Parmigiano Reggiano.
Nejtradičnější italské suché bezvaječné semolinové těstoviny. Originální italské špagety se jí na způsob alla carbonara (s vajíčky a slaninou) nebo s rajčatovou omáčkou, nebo aglio, olio e peperoncino (s česnekem, olivovým olejem a pálivou paprikou). Jsou vhodné i k plodům moře, lehkým rajčatovým omáčkám i k smetanovým omáčkám.
Těstoviny vyrobené z celozrnné pšenice a vody. Obsahují více vlákniny, vitamínů, minerálních látek a mají nižší glykemický index s vyšší výživovou hodnotou. Použití je stejné jako u těstovin ze semolinové mouky.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, ve tvaru zahnuté skořepiny s vroubky na vnější straně. Tato těstovina je ideální k silným a hustým omáčkám.
Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky vřetenovitého tvaru. Nejčastěji se používají k řidším omáčkám. Název Fusilli pochází pravděpodobně z italského slova „fusile“, což je archický výraz pro pušky, protože připomínají spirálovitě rýhovanou hlaveň pušky zevnitř. V moderní italštině také může slovo znamenat „malá vřetena“. Těsto se připravuje ze dvou dílů semolinové mouky, jednoho dílu vody a špetky soli. Ručně se vyrábějí fusilli namotáváním těsta ve tvaru špagety nebo ploché nudle na tenkou tyčku nebo špejli. Jako většina italských těstovin, jsou fusilli v italské kuchyni součástí primi piatti – tedy předkrmu dále jsou používány do salátů nebo s lehkými rajčatovými omáčkami. Fusilli corti je kratší varianty běžných těstovin Fusilli.
