Potraviny

Sušené droždí.

Suché vaječné a špenátové těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar plochých, dlouhých nudlí stočených do tvaru hnízda. Název tagliatelle je odvozeno od italského slova tagliare což znamená řezat. Tradičně se tagliatelle vyrábějí v italských oblastech Emilia Romagna a Marche. Podávají se nejčastěji s hustými omáčkami – ragú z hovězího, telecího, vepřového i králičího masa.

Suché vaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar dlouhých 2-3 cm širokých nudlí. Sušené v syrové podobě se prodávají stočené do klubíček. Nejčastěji se používají s masovým ragú nebo také s drůbeží a bílými omáčkami. V provincii Emili-Romagna se pořádají festivaly věnované pouze těmto těstovinám.

Suché špenátovo - rajčatové bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar zkosených dutých trubiček s mimořádnou pórovitostí, která dokonale absorbuje koření a omáčku. Nejčastěji se používají s masovým ragú nebo také s drůbeží.

Bezvaječné suché špenátovo- rajčatové těstoviny ze semolinové mouky vřetenovitého tvaru. Nejčastěji se používají k řidším omáčkám. Název Fusilli pochází pravděpodobně z italského slova „fusile“, což je archaický výraz pro pušky, protože připomínají spirálovitě rýhovanou hlaveň pušky zevnitř. V moderní italštině také může slovo znamenat „malá vřetena". Ručně se vyrábějí fusilli namotáváním těsta ve tvaru špagety nebo ploché nudle na tenkou tyčku nebo špejli. Jako většina italských těstovin, jsou fusilli v italské kuchyni součástí primi piatti – tedy předkrmu dále jsou používány do salátů nebo s omáčkou.

Suché špenátové - rajčatové bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar dlouhých špaget. Nejčastěji se používají s různými masovými omáčkami nebo jako aglio, olio e peperoncino (s česnekem, olivovým olejem a pálivou paprikou).

Suché bezvaječné špenátovo - rajčatové těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar motýlků. Farfalle jsou vhodné zejména ke krémovým a rajčatovým omáčkám. Název pochází z italského slova farfalla což znamená motýl (v množném čísle farfalle – motýli). Díky jejich tvaru se na nich velmi dobře zachytí omáčka. Tento typ těstovin je známý od 16. století ze severních italských regionů Lombardie a Emilia-Romagna.

Suché vaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar plochých, dlouhých nudlí. Název Tagliatelle je odvozeno od italského slova tagliare což znamená řezat. Tradičně se tagliatelle vyrábějí v italských oblastech Emilia Romagna a Marche. Podávají se nejčastěji s hustými omáčkami - ragů z hovězího, telecího, vepřového i králičího masa. Nejčastěji s omáčkou boloňskou, nebo také jen s bazalkovým pestem.

Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky podobné spaghettám s otvorem procházejícím středem. Název pochází z italského slova buco což znamená "díra". Bucatini jsou rozšířené po celém Laziu a zvláště v Římě. Průměrná doba vaření je 9 minut. Nejčastěji se podávají s máslovými omáčkami s pancettou nebo s gauanciale.

Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar dutých trubiček jsou vhodné k plnění buď masem nebo riccotou a špenátem. Nejčastěji se servírují s omáčkou Napoletana. Na zapékání Cannelloni se používá bešamelová omáčka. Jedná se o těstoviny typické pro katalánskou kuchyni. V Itálii se tradičně se podávají Cannelloni v době vánočních svátků.

Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, které jsou svinuté do tvaru písmene S. Původně se při přípravě stáčely kolem stvolů tráy. Název pochází z italského slova casereccio, což znamená domácí. Caserecce pochází ze Sicílie, ale brzy se rozšířili do dalších oblastí jížní a střední Itálie. Tento druh těstovin je vhodný pro studenou kuchyni do salátů nebo v teplé kuchyni s kuřecím masem, špenátem, se šafránem, se zeleninou a chilli papričkami. Označení "Trafilata al bronzo" znamená, že byly vyrobeny přes bronzovou formu a následně se pomalu suší při nízkých teplotách.

Lískovo - oříškový krém jemné chuti a měkčí konzistence. Vhodný k snídani rozetřený na pečivo. Krém lze využít i v přípravě cukrárenských specialit např. k naplnění koláčů a dezertů.  

Velké bílé fazole vařené na páře jsou vhodné pro přípravu chutných předkrmů, polévek i k obohacení salátů.

Malé drobnější červené fazole vařené na páře jsou vhodné pro přípravu chutných předkrmů, polévek i k obohacení salátů.

Jemné bílé fazole nejvyšší kvality pro rychlou přípravu tradičních i exotických pokrmů. Tyto fazole jsou vhodné na přípravu polévek, zeleninových pokrmů, salátů, omáček i různých exotických pánví.

Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky  ve tvaru motýlků vhodné zejména ke krémovým a rajčatovým omáčkám, které obsahují především menší kusy masa či zeleniny. Název pochází z italského slova farfalla, což znamená motýl (v množném čísle farfalle - motýli). Tento typ těstovin je známý od 16. století ze severních italských regionů Lombardie a Emilia-Romagna.

Sušené ploché těstoviny ze semolinové mouky. V italštině znamená název fettucina - malá stužka. Je to druh velmi oblíbených těstovin v římské a toskánské kuchyni. Nejčastěji se podávají s hovězím nebo kuřecím ragú.

Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky. Jsou to dlouhé ploché těstoviny podobné druhu tagliatelle, ale tenčí. Podávají se nejčastěji s krevetami nebo houbami, či zapečené.

Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky vřetenovitého tvaru. Nejčastěji se používají k řidším omáčkám. Název Fusilli pochází pravděpodobně z italského slova „fusile“ což je archický výraz pro pušky, protože připomínají spirálovitě rýhovanou hlaveň pušky zevnitř. V moderní italštině také může slovo znamenat „malá vřetena“. Těsto se připravuje ze dvou dílů semolinové mouky, jednoho dílu vody a špetky soli. Ručně se vyrábějí fusilli namotáváním těsta ve tvaru špagety nebo ploché nudle na tenkou tyčku nebo špejli. Jako většina italských těstovin, jsou fusilli v italské kuchyni součástí primi piatti – tedy předkrmu dále jsou používány do salátů nebo s lehkými rajčatovými omáčkami.

Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky vřetenovitého tvaru. Nejčastěji se používají k řidším omáčkám. Název Fusilli pochází pravděpodobně z italského slova "fusile", což je archaický výraz pro pušky, protože připomínají spirálovitě rýhovanou hlaveň pušky zevnitř. V moderní italštině také může slovo znamenat "malá vřetena". Těsto se připravuje ze dvou dílů semolinové mouky, jednoho dílu vody a špetky soli. Ručně se vyrábějí fusilli namotáváním těsta ve tvaru špagety nebo ploché nudle na tenkou tyčku nebo špejli. Jako většina italských těstovin, jsou fusilli v italské kuchyni součástí primi piatti - tedy předkrmu dále jsou používány do salátů nebo s omáčkou.

Bezlepkové suché těstoviny vyrobeny ze směsi rýžové a kukuřičné mouky s mimořádnou pórovitostí, která dokonale absorbuje koření a omáčku. Použití je stejné jako u těstovin ze semolinové mouky. Bezlepkové těstoviny umožňují osobám s celiakií vychutnat si pokrmy ve vysoké kvalitě.  

Suché vaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar obdélníkových plátů. Původem jsou lasagne z Neapole. Nejčastěji se používají na zapékání s masovým ragú, sýrem a bešamelem.

Suché vaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar obdélníkových plátů. Nejčastěji se používají na zapékání v troubě s masovým ragú, sýrem a bešamelem. Semola je pšeničná mouka umletá z tvrdozrnné pšenice. Původem jsou lasagne z Neapole.

Linguine jsou dlouhé suché bezvaječné semolínové  těstoviny, které mají místo válcovitého tvaru tvar plochý. Díky zvláštnímu tvaru se k nim nejlépe hodí mořské plody. Výborné jsou také s rajčatovou omáčkou, pestem s mořskými plody. Název linguine znamená v italštině "malé jazyky" a vznikly v Janově v regionu Ligurie.