Slané pečivo od značky s rozmarýnem a bylinkami. Jsou pečené v troubě a jsou vhodné jako apertiv s nejrůznějšími sýry nebo pomazánkami.
Lískovo - oříškový krém jemné chuti a měkčí konzistence. Vhodný k snídani rozetřený na pečivo. Krém lze využít i v přípravě cukrárenských specialit např. k naplnění koláčů a dezertů.
Mouka mletá z měkkých severoamerických pšeničných zrn pocházejících z kanadské provincie Manitoba. Má vysokou absorpci a je považována za nejvzácnější mouku. Používá se na pečení chleba, na pizzu a pro další pečivo vyžadující dlouhé kvašení.
Farina di grano tenero typo 00 per Pizza, je druh Italské mouky s přesnými pravidly pro výrobu podle Italského vládního výnosu z roku 1967 – zákon 4.7.1967.N.580. Jedná se o mouku z měkké pšenice označované výrazem „grano Tenero“ velmi jemně namleté. Tato mouka se také označuje symbolem „00“ a její barva je sněhově bílá. Speciální druh mouky pro přípravu pizzy.
Mouka Divella vhodná pro profesionální použití na přípravu těsta na pizzu bez dalších přísad.
Pšeničná mouka na výrobu těstovin ale i pro použití v pekárně na přípravu domácího chleba. Mouka má nádherou žlutou barvu s texturou jemné krupice, jedná se o 100% mouku z tvrdé pšenice. Výborně se hodí na přípravu domácích těstovin ale i domácího chleba, který díky této mouce bude mít vynikající texturu a uvnitř nádhernou žlutou barvu.
Semola di grano duro je mouka získaná mletím tvrdozrnné pšenice (Triticum durum). Složení, postup výroby a jméno podléhají přesným pravidlům dle italského vládního výnosu číslo 187 ze dne 9 února 2001. Tvrdozrnná pšenice se od ostatních druhů liší v mnoha aspektech. Zrna jsou v porovnání s obyčejnou pšenicí větší, bývají jantarově zabarvená, mají vyšší obsah bílkovin a v neposlední řadě jsou mnohem tvrdší. Těstoviny připravené z této vysoce kvalitní obiloviny mají velmi dobré varné vlastnosti, lepší lepivost a také po uvaření dobře zachovávají svůj tvar. Nejvíce je využívána na přípravu tradičních těstovin a pro přípravu pečiva.
Semola di grano duro je mouka získaná mletím tvrdozrnné pšenice (Triticum durum). Složení, postup výroby a jméno podléhají přesným pravidlům dle italského vládního výnosu číslo 187 ze dne 9 února 2001. Tvrdozrnná pšenice se od ostatních druhů liší v mnoha aspektech. Zrna jsou v porovnání s obyčejnou pšenicí větší, bývají jantarově zabarvená, mají vyšší obsah bílkovin a v neposlední řadě jsou mnohem tvrdší. Těstoviny připravené z této vysoce kvalitní obiloviny mají velmi dobré varné vlastnosti, lepší lepivost a také po uvaření dobře zachovávají svůj tvar. Nejvíce je využívána na přípravu tradičních těstovin a pro přípravu pečiva.
Křehké tyčinky Grissini mají v Itálii velmi starou tradici, vyrábějí se z pšeničné mouky, droždí, vody a soli. Tyčinky jsou propečené, ale ne příliš tmavé barvy. Grissiny se používají jako alternativa pečiva, nebo jako doplněk k jogurtovým dipům, zeleninovým salátům, krémovým polévkám nebo k vínu.
Křehké tyčinky Grissini mají v Itálii velmi starou tradici, vyrábějí se z pšeničné mouky, droždí, vody a soli. Tyčinky jsou propečené, ale ne příliš tmavé barvy. Grissiny se používají jako alternativa pečiva, nebo jako doplněk k jogurtovým dipům, zeleninovým salátům, krémovým polévkám nebo k vínu.
Křehké tyčinky Grissini mají v Itálii velmi starou tradici, vyrábějí se z pšeničné mouky, droždí, vody a soli. Tyčinky jsou propečené, ale nemají příliš tmavou barvu. Grissiny se používají jako alternativa pečiva, nebo jako doplněk k jogurtovým dipům, zeleninovým salátům, krémovým polévkám nebo k vínu.
Křehké tyčinky Grissini mají v Itálii velmi starou tradici, vyrábějí se z pšeničné mouky, droždí, vody a soli. Tyčinky jsou propečené, ale ne příliš tmavé barvy. Grissiny se používají jako alternativa pečiva, nebo jako doplněk k jogurtovým dipům, zeleninovým salátům, krémovým polévkám nebo k vínu.
Krájený chléb s obnovenou recepturou a špičkovými přísadami dodává maximální chuť a měkkost. Dochutí všechna vaše jídla. Jeho chuť a aroma jsou vynikající.
Toustový chléb maximální velikost. Chutný se zeleninou a omáčkami nebo s organickými a veganskými přísadami.
