Dobré věci jsou vždy nejjednodušší. To je tajemství úspěšné společnosti. Divella vyrábí pšenici tvrdou od roku 1890: příběh začal, když Francesco Divella postavil svůj první mlýn na mouku v Rutiglianu, malé zemědělské komunitě poblíž Bari. V průběhu let se tvrdá práce mnoha lidí vyplatila. Transformovali společnost, nyní ve své čtvrté generaci, na základní kámen globálního potravinářského průmyslu.
Dobré věci jsou vždy nejjednodušší. To je tajemství úspěšné společnosti. Divella vyrábí pšenici tvrdou od roku 1890: příběh začal, když Francesco Divella postavil svůj první mlýn na mouku v Rutiglianu, malé zemědělské komunitě poblíž Bari. V průběhu let se tvrdá práce mnoha lidí vyplatila. Transformovali společnost, nyní ve své čtvrté generaci, na základní kámen globálního potravinářského průmyslu. Naše poslání lze shrnout do několika bodů: kontrola kvality, pečlivý výběr surovin a moderní technologie; pozornost na zdraví a bezpečnost spotřebitele; respekt k životnímu prostředí a sociální odpovědnost. Naše těstoviny z krupice z tvrdé pšenice se vyrábějí z krupice z tvrdé pšenice pěstované v Itálii a zemích EU a mimo EU v Itálii.
Těstoviny vyrobené z celozrnné pšenice a vody. Obsahují více vlákniny, vitamínů, minerálních látek a mají nižší glykemický index s vyšší výživovou hodnotou. Použití je stejné jako u těstovin ze semolinové mouky.
Bezlepkové suché těstoviny vyrobeny ze směsi rýžové a kukuřičné mouky s mimořádnou pórovitostí, která dokonale absorbuje koření a omáčku. Použití je stejné jako u těstovin ze semolinové mouky. Bezlepkové těstoviny umožňují osobám s celiakií vychutnat si pokrmy ve vysoké kvalitě.
Směs různých tvarů bezvaječných těstovin ze semolinové mouky. Pasta Mista je vhodná jako zavářka do italské polévky Minestrone nebo jako příloha k zeleninovým omáčkám zejména k luštěninám. Nejčastěji se Pasta Mista používá v Neapolské kuchyni.
Passata se vyrábí ze spařených, oloupaných, jemně prolisovaných rajčat. Je hustší než rajčatová šťáva a řidší než protlak. Výrobek je připraven pro okamžité použití v kuchyni. Při vaření si udrží krásně červenou barvu a její použití je takřka neomezené.
Suché vaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar dlouhých 2-3 cm širokých nudlí. Sušené v syrové podobě se prodávají stočené do klubíček. Nejčastěji se používají s masovým ragú nebo také s drůbeží a bílými omáčkami. V provincii Emili-Romagna se pořádají festivaly věnované pouze těmto těstovinám.
Tradiční suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky. Název vznikl z italského slova orecchio což znamená ucho + etto což znamená malý, vznikla tedy zdrobnělina "ouško". Tyto těstoviny jsou typické pro jižní oblast Itálie Apulii. Nejčastěji se podávají s brokolicí, česnekem, chilli a sardelkami, ale i s rajčatovou omáčkou s masovými kuličkami s posypem ze sýrů pecorina a s tvrdou ricottou.
Jemný olivový olej připravený lisováním za studena s výraznou barvou a intenzivním travnatým aroma středozemního typu. V chuti jemný s delikátním nástupem. Doporučené použití pro studenou i teplou kuchyni. Vhodný na dochucení salátů a dresinků.
Jemný olivový olej připravený lisováním za studena s výraznou barvou a intenzivním travnatým aroma středozemního typu. V chuti jemný s delikátním nástupem. Doporučené použití pro studenou i teplou kuchyni. Vhodný na dochucení salátů a dresinků.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky mají úplně stejný tvar jako Penne rigate. Rozdíl je jen v tom že Penne rigate jsou o trošku delší těstoviny trubičkového tvaru – šikmo seříznuté. Většinou mají vroubkovaný povrch, aby jimi bylo možno zachytit co nejvíce omáčky.
Linguine jsou dlouhé suché bezvaječné semolínové těstoviny, které mají místo válcovitého tvaru tvar plochý. Díky zvláštnímu tvaru se k nim nejlépe hodí mořské plody. Výborné jsou také s rajčatovou omáčkou, pestem s mořskými plody. Název linguine znamená v italštině "malé jazyky" a vznikly v Janově v regionu Ligurie.
Sušenky s kousky čokolády jedinečné chuti, vynikající s mlékem i s čajem.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, ve tvaru zahnuté skořepiny s vroubky na vnější straně. Tato těstovina je ideální k silným a hustým omáčkám.
Bezlepkové suché těstoviny vyrobeny ze směsi rýžové a kukuřičné mouky s mimořádnou pórovitostí, která dokonale absorbuje koření a omáčku. Použití je stejné jako u těstovin ze semolinové mouky. Bezlepkové těstoviny umožňují osobám s celiakií vychutnat si pokrmy ve vysoké kvalitě.
Bezvaječné suché špenátovo- rajčatové těstoviny ze semolinové mouky vřetenovitého tvaru. Nejčastěji se používají k řidším omáčkám. Název Fusilli pochází pravděpodobně z italského slova „fusile“, což je archaický výraz pro pušky, protože připomínají spirálovitě rýhovanou hlaveň pušky zevnitř. V moderní italštině také může slovo znamenat „malá vřetena". Ručně se vyrábějí fusilli namotáváním těsta ve tvaru špagety nebo ploché nudle na tenkou tyčku nebo špejli. Jako většina italských těstovin, jsou fusilli v italské kuchyni součástí primi piatti – tedy předkrmu dále jsou používány do salátů nebo s omáčkou.
Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky vřetenovitého tvaru. Nejčastěji se používají k řidším omáčkám. Název Fusilli pochází pravděpodobně z italského slova "fusile", což je archaický výraz pro pušky, protože připomínají spirálovitě rýhovanou hlaveň pušky zevnitř. V moderní italštině také může slovo znamenat "malá vřetena". Těsto se připravuje ze dvou dílů semolinové mouky, jednoho dílu vody a špetky soli. Ručně se vyrábějí fusilli namotáváním těsta ve tvaru špagety nebo ploché nudle na tenkou tyčku nebo špejli. Jako většina italských těstovin, jsou fusilli v italské kuchyni součástí primi piatti - tedy předkrmu dále jsou používány do salátů nebo s omáčkou.
Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky vřetenovitého tvaru. Nejčastěji se používají k řidším omáčkám. Název Fusilli pochází pravděpodobně z italského slova „fusile“ což je archický výraz pro pušky, protože připomínají spirálovitě rýhovanou hlaveň pušky zevnitř. V moderní italštině také může slovo znamenat „malá vřetena“. Těsto se připravuje ze dvou dílů semolinové mouky, jednoho dílu vody a špetky soli. Ručně se vyrábějí fusilli namotáváním těsta ve tvaru špagety nebo ploché nudle na tenkou tyčku nebo špejli. Jako většina italských těstovin, jsou fusilli v italské kuchyni součástí primi piatti – tedy předkrmu dále jsou používány do salátů nebo s lehkými rajčatovými omáčkami.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky. Jsou to dlouhé ploché těstoviny podobné druhu tagliatelle, ale tenčí. Podávají se nejčastěji s krevetami nebo houbami, či zapečené.
Sušené ploché těstoviny ze semolinové mouky. V italštině znamená název fettucina - malá stužka. Je to druh velmi oblíbených těstovin v římské a toskánské kuchyni. Nejčastěji se podávají s hovězím nebo kuřecím ragú.
Farina di grano tenero typo 00 per Pizza, je druh Italské mouky s přesnými pravidly pro výrobu podle Italského vládního výnosu z roku 1967 – zákon 4.7.1967.N.580. Jedná se o mouku z měkké pšenice označované výrazem „grano Tenero“ velmi jemně namleté. Tato mouka se také označuje symbolem „00“ a její barva je sněhově bílá. Speciální druh mouky pro přípravu pizzy.
Mouka mletá z měkkých severoamerických pšeničných zrn pocházejících z kanadské provincie Manitoba. Má vysokou absorpci a je považována za nejvzácnější mouku. Používá se na pečení chleba, na pizzu a pro další pečivo vyžadující dlouhé kvašení.
Mouka Divella vhodná pro profesionální použití na přípravu těsta na pizzu bez dalších přísad.
Suché bezvaječné špenátovo - rajčatové těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar motýlků. Farfalle jsou vhodné zejména ke krémovým a rajčatovým omáčkám. Název pochází z italského slova farfalla což znamená motýl (v množném čísle farfalle – motýli). Díky jejich tvaru se na nich velmi dobře zachytí omáčka. Tento typ těstovin je známý od 16. století ze severních italských regionů Lombardie a Emilia-Romagna.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky ve tvaru motýlků vhodné zejména ke krémovým a rajčatovým omáčkám, které obsahují především menší kusy masa či zeleniny. Název pochází z italského slova farfalla, což znamená motýl (v množném čísle farfalle - motýli). Tento typ těstovin je známý od 16. století ze severních italských regionů Lombardie a Emilia-Romagna.
