Tradiční Neapolské suché bezvaječné těstoviny Fusilloni ze semolinové mouky, větší verze těstovin fusilli. Jejich tvar a hrubá struktura umožňuje velmi dobře vstřebávat hustou omáčku. Při vaření je tato těstovina velmi velká, bobtnající dvakrát až třikrát oproti její původní velikost. Nejčastěji se podávají s omáčkami jako je ragú.
Suché vaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar dlouhých 2-3 cm širokých nudlí. Sušené v syrové podobě se prodávají stočené do klubíček. Nejčastěji se používají s masovým ragú nebo také s drůbeží a bílými omáčkami. V provincii Emili-Romagna se pořádají festivaly věnované pouze těmto těstovinám.
Těstoviny vyrobené z celozrnné pšenice a vody. Obsahují více vlákniny, vitamínů, minerálních látek a mají nižší glykemický index s vyšší výživovou hodnotou. Použití je stejné jako u těstovin ze semolinové mouky.
Sušené ploché těstoviny ze semolinové mouky. V italštině znamená název fettucina - malá stužka. Je to druh velmi oblíbených těstovin v římské a toskánské kuchyni. Nejčastěji se podávají s hovězím nebo kuřecím ragú.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, které jsou svinuté do tvaru písmene S. Původně se při přípravě stáčely kolem stvolů tráy. Název pochází z italského slova casereccio, což znamená domácí. Caserecce pochází ze Sicílie, ale brzy se rozšířili do dalších oblastí jížní a střední Itálie. Tento druh těstovin je vhodný pro studenou kuchyni do salátů nebo v teplé kuchyni s kuřecím masem, špenátem, se šafránem, se zeleninou a chilli papričkami. Označení "Trafilata al bronzo" znamená, že byly vyrobeny přes bronzovou formu a následně se pomalu suší při nízkých teplotách.
Směs různých tvarů bezvaječných těstovin ze semolinové mouky. Pasta Mista je vhodná jako zavářka do italské polévky Minestrone nebo jako příloha k zeleninovým omáčkám zejména k luštěninám. Nejčastěji se Pasta Mista používá v Neapolské kuchyni.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar dlouhých plochých širších nudlí po jejich okraji vlnkovaných. Podávají se nejčastěji s čerstvým špenátem, mořskými plody a sépiemi.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky mají úplně stejný tvar jako Penne rigate. Rozdíl je jen v tom že Penne rigate jsou o trošku delší těstoviny trubičkového tvaru – šikmo seříznuté. Většinou mají vroubkovaný povrch, aby jimi bylo možno zachytit co nejvíce omáčky.
Rigatoni jsou suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky ve tvaru kratších dutých rour s rovnými konci, jsou větší než penne. Mají vroubkovaný povrch po celé délce a tím lépe drží s omáčkou a nastrouhaným sýrem. Těstoviny se doporučují vařit v osolené vodě zhruba jeden litr vody na 100 g těstovin. Rigatoni se vaří nejčastěji v kuchyni jižní a střední Itálie. Mezi nejznámější recepty na přípravu rigatoni jsou: Rigatoni all' amatriciana, Rigatoni alla Norma nebo Rigatoni all'arrabiata.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky ve tvaru motýlků vhodné zejména ke krémovým a rajčatovým omáčkám, které obsahují především menší kusy masa či zeleniny. Název pochází z italského slova farfalla, což znamená motýl (v množném čísle farfalle - motýli). Tento typ těstovin je známý od 16. století ze severních italských regionů Lombardie a Emilia-Romagna.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolínové mouky, mají tvar plochých širších delších nudlí. Název Tagliatelle je odvozeno od italského slova tagliare, což znamená řezat. Tradičně se tagliatelle vyrábějí v italských oblastech Emilia Romagna a Marche. Podávají se nejčastěji s hustými omáčkami z hovězího, telecího, vepřového i králičího masa, ale nejčastěji s omáčkou boloňskou.
Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky vřetenovitého tvaru. Nejčastěji se používají k řidším omáčkám. Název Fusilli pochází pravděpodobně z italského slova "fusile", což je archaický výraz pro pušky, protože připomínají spirálovitě rýhovanou hlaveň pušky zevnitř. V moderní italštině také může slovo znamenat "malá vřetena". Těsto se připravuje ze dvou dílů semolinové mouky, jednoho dílu vody a špetky soli. Ručně se vyrábějí fusilli namotáváním těsta ve tvaru špagety nebo ploché nudle na tenkou tyčku nebo špejli. Jako většina italských těstovin, jsou fusilli v italské kuchyni součástí primi piatti - tedy předkrmu dále jsou používány do salátů nebo s omáčkou.
Linguine jsou dlouhé suché bezvaječné semolínové těstoviny, které mají místo válcovitého tvaru tvar plochý. Díky zvláštnímu tvaru se k nim nejlépe hodí mořské plody. Výborné jsou také s rajčatovou omáčkou, pestem s mořskými plody. Název linguine znamená v italštině "malé jazyky" a vznikly v Janově v regionu Ligurie.
Nejtradičnější italské suché bezvaječné semolinové těstoviny. Originální italské špagety se jí na způsob alla carbonara (s vajíčky a slaninou) nebo s rajčatovou omáčkou, nebo aglio, olio e peperoncino (s česnekem, olivovým olejem a pálivou paprikou). Jsou vhodné i k plodům moře, lehkým rajčatovým omáčkám i k smetanovým omáčkám.
Tradiční Neapolské suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky. Větší verze těstovin fusilli. Jejich tvar a hrubá struktura umožňuje velmi dobře vstřebávat hustou omáčku. Při vaření je tato těstovina velmi velká, bobtnající dvakrát až třikrát oproti její původní velikost. Nejčastěji se podávají s omáčkami jako je ragú.
Tradiční Neapolské suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, ve tvaru trubky, uvnitř duté. Název pochází ze starověkého Řecka a v italštině znamená „pouzdro“. Povrch těstovin je buď hladký nebo rýhovaný. Nejčastěji se podávají s omáčkami jako je ragú a vhodné jsou i k plnění masem nebo ricottou.
Sušené těstoviny ze semolinové mouky Grano duro, pocházející ze zálivu Amalfi regionu Neapol. Linguine v italštině znamená "malé jazýčky", jsou to ploché těstoviny velmi podobné špagetám. Jejich původ se připisuje regionu Campanie ale i Ligurii. Nejčastěji se používají na přípravu Linguine alle Vongole (se slávkami). Další použití je možné v kombinaci s masem, rajčaty, pestem a mořskými plody.
Suché bezvaječné špenátovo - rajčatové těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar motýlků. Farfalle jsou vhodné zejména ke krémovým a rajčatovým omáčkám. Název pochází z italského slova farfalla což znamená motýl (v množném čísle farfalle – motýli). Díky jejich tvaru se na nich velmi dobře zachytí omáčka. Tento typ těstovin je známý od 16. století ze severních italských regionů Lombardie a Emilia-Romagna.
Bezlepkové suché těstoviny vyrobeny ze směsi rýžové a kukuřičné mouky s mimořádnou pórovitostí, která dokonale absorbuje koření a omáčku. Použití je stejné jako u těstovin ze semolinové mouky. Bezlepkové těstoviny umožňují osobám s celiakií vychutnat si pokrmy ve vysoké kvalitě.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky. Jsou to dlouhé ploché těstoviny podobné druhu tagliatelle, ale tenčí. Podávají se nejčastěji s krevetami nebo houbami, či zapečené.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky s mimořádnou pórovitostí. Penne jsou krátké duté těstoviny na koncích seříznuté. Rigate je označení pro vroubkovanou variantu. Díky vroubkům dokonale absorbují koření a omáčku. Velmi dobře se hodí k výrazným zeleninovým omáčkám i k ragú. Vhodné jsou i k zapékání.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar dutých trubiček jsou vhodné k plnění buď masem nebo riccotou a špenátem. Nejčastěji se servírují s omáčkou Napoletana. Na zapékání Cannelloni se používá bešamelová omáčka. Jedná se o těstoviny typické pro katalánskou kuchyni. V Itálii se tradičně se podávají Cannelloni v době vánočních svátků.
Tradiční suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky. Název vznikl z italského slova orecchio což znamená ucho + etto což znamená malý, vznikla tedy zdrobnělina "ouško". Tyto těstoviny jsou typické pro jižní oblast Itálie Apulii. Nejčastěji se podávají s brokolicí, česnekem, chilli a sardelkami, ale i s rajčatovou omáčkou s masovými kuličkami s posypem ze sýrů pecorina a s tvrdou ricottou.
Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky podobné spaghettám s otvorem procházejícím středem. Název pochází z italského slova buco což znamená "díra". Bucatini jsou rozšířené po celém Laziu a zvláště v Římě. Průměrná doba vaření je 9 minut. Nejčastěji se podávají s máslovými omáčkami s pancettou nebo s gauanciale.
